Článek se zabývá ironií jako základním formálním principem konkrétní poezie. Na základě teorie ironie jako "echoic mention", jak ji formulovali Dan Sperber a Deidre Wilson, přistupuje ke konkrétní básni jako k poetické formě složené ze dvou složek, které se vzájemně ironicky "zmiňují".
Konečným cílem této ironické reflexe může být jazyk nebo literatura obecně.