Abstrakt
Léčebné postupy u mnohočetného myelomu doznaly v posledních dvou desetiletích významných změn, které mají za následek podstatné změny v prognóze nemocných. Podstatnou měrou k tomu přispělo i zavedení nové lékové skupiny, tzv. inhibitorů proteasomu, jejichž první zástupce bortezomib byl americkým Úřadem pro potraviny a léčiva (FDA) schválen pro použití u mnohočetného myelomu v roce 2003.
Dnes jsou proteasomové inhibitory významnou součástí nejúčinnějších léčebných režimů u mnohočetného myelomu, a to jak v rámci primoléčby, tak v rámci léčby relapsu, resp. refrakterního onemocnění. Kromě bortezomibu dnes máme možnost využít v klinické praxi i další dva představitele druhé generace této lékové skupiny, kam patří karfilzomib a ixazomib.
Použití jednotlivých proteasomových inhibitorů má jak své výhody, tak ale také nevýhody. Jejich shrnutím se budeme zabývat v následujícím textu.