Abstrakt
Kniha nabízí ucelený výklad jednoho ze základních fenoménů moderní medicíny, kterým je informovaný konsenzus coby cofitió since qua non každého zásahu zdravotníka do pacientova života. Bez jeho dosažení nelze dělat s pacientem vůbec nic.
Při tom jde o poměrně spletitou soustavu vztahů mezi pojmy a hodnotami, jejíž pochopení vyžaduje zevrubný rozbor. Zkoumání se důsledně vyhýbá právním souvislostem a věnuje se pouze etické stránce tohoto vztahu.
Výklad je rozdělen do dvou částí. Část první ukazuje obecné rysy oné základní podmínky s tím, že poměrně chaotický přístup vycházející z ad hoc sebraných principů je nahrazen třemi základními kategoriemi: kategorií responsibility, ekvivalence a afiliace s tím, že afiliace vnáší do úvah o vztahu mezi pacientem a lékařem povýtce opomíjenou hodnotu důvěry a poukazuje na její čistě etické zakotvení. Základní potíž tkví v tom, že informovaný konsenzus je svou povahou dilema.
Dilematu se nelze vyhnout ani zavedením pořadí pravidel, ani precedentem a ani algoritmem z jiné oblasti. Rozhodovat je třeba vždycky de novo v každém zcela konkrétním případě, přičemž nástrojem k tomu je schopnost rozhodovat správně čili fronésis postřehnutá již Aristotelem a zkoumaná pak v průběhu dějin celou řadou myslitelů.
Druhá část nastiňuje zvláštní případy informovaného konsenzu v pěti klinických okruzích. Zejména jde o namnoze předsudky zatíženou diskuzi o eutanázii, genetiku hlavně v souvislosti prediktivního testování, testování léků na pokusných osobách, odebírání i přidělování orgánů k transplantaci a viabilitu novorozenců s nízkou porodní váhou.
Kniha je určena pro širokou odbornou zdravotnickou veřejnost a zejména pak pro lékaře všech oborů, včetně studentů posledních ročníků lékařství. Hlubší pochopení povahy informovaného konsenzu coby páteře vztahu mezi pacientem a lékařem je předpokladem jeho humanizace.