V translatologii jsou známé různé modely translatologické analýzy (dále zkracováno jako "TA"). Mezi proslulé modely patří - zejména v německy mluvících zemích - model K.
Reißové (Reiß 1971), v anglicky mluvících zemích pak zejména model J. Houseové (House 1997).
Dalších modelů či přístupů pak napočítáme alespoň dvě desítky. Z československé teorie překladu jsou nejznámější přístupy Jiřího Levého a Antona Popoviče.
Levého koncept byl aplikován v řadě konkrétních analýz (např. Molchan 2016 či Nanci 2016) a seminárních či kvalifikačních prací, přičemž se tak (zákonitě) dělo - v poměru k šíři Levého nástinu - vždy selektivně, dle potřeb daného přístupu či analyzovaných děl.
Dosud patrně nejrozsáhlejší rozbor Levého koncepce kritiky překladu / TA představuje Kupková 2019. Autorka provedla vhodný sběr některých Levého postřehů k problematice, přičemž si neklade za cíl je systematizovat, nýbrž zhodnotit ve vztahu k jejich recepci slovenskými teoretiky překladu.
Popisujeme-li zde přístup samotného Jiřího Levého k problematice kritiky překladu (dále zkracováno na "KP") či TA, záměrně se vyhýbáme označení "model", protože ten by předpokládal konkrétní usoustavněný, ucelený systém, který ale v Levého díle nenacházíme, byť se tématu dotýká skutečně velmi často. Z hlediska obsahu pojmů chápeme KP jako pojem nadřazený translatologické analýze.
Translatologickou analýzou se rozumí analýza translátu ve srovnání s výchozím komunikátem (na rozdíl od tzv. překladatelské analýzy, jíž se označuje analýza originálu pro účely následného překladu). Termín TA zde používáme synonymně s výrazem analýza překladu.
Stať je rozdělená na dva hlavní oddíly: Oddíl "Ke kritice překladu u J. Levého" pojednává o Levého pohledu na KP v obecné rovině, oddíl "K analýze překladu u J.
Levého" se zaměřuje na problematiku TA a je rozdělen na část týkající se obecnějších principů TA u Levého a část nastiňující fáze vlastní analýzy, včetně konkrétních kroků v jejím rámci. Cílem je podat co nejucelenější pohled na Levého přístup ke KP, sumarizovat jeho názory z dané oblasti a vytvořit z nich metodologický komplex, dodatečně tedy rekonstruovat, sestavit jakýsi model TA na základě statí J.
Levého. Text se primárně opírá o publikace Levý [1963]/1998 a Levý 1971.