Falešné zprávy nebo dezinformace jsou informace nebo příběhy záměrně vytvořené s cílem oklamat nebo uvést čtenáře v omyl. V dnešní době se platformy sociálních médií staly zralým důvodem k dezinformacím a během několika minut je rozšířily, což vedlo k chaosu, panice a potenciálním zdravotním rizikům mezi lidmi.
Rychlé šíření a plodný nárůst šíření falešných zpráv a dezinformací vytváří časově nejkritičtější výzvy pro komunitu zpracování přirozeného jazyka (NLP). Z příslušné literatury vyplývá, že přítomnost momentu překvapení v příběhu je silnou hnací silou rychlého šíření dezinformací, které přitahuje okamžitou pozornost a vyvolává ve čtenáři silné emocionální podněty.
Falešné příběhy nebo falešné informace jsou psány, aby vzbudily zájem a aktivovaly emoce lidí, aby je šířili. Falešné příběhy mají tedy vyšší úroveň novosti a emočního obsahu než pravdivé příběhy.
Z toho vyplývá, že novost zpravodajského příspěvku a rozpoznání emočního stavu čtenáře po přečtení příspěvku jsou dva klíčové úkoly, které ú