Zhodnocení stavu a potřeb v oblasti školské prevence rizikového chování během druhé vlny epidemie covid-19
Abstract
Celkově se dotazníkového šetření zúčastnilo 1778 základních i středních škol (z celkového počtu škol v ČR; N = 5373), přičemž údaje jsme zpracovávali na úrovni krajů. U základních škol jsme rozlišovali první a druhý stupeň s ohledem na odlišnosti v distanční výuce i v problematice rizikového chování mezi dětmi mladšího a staršího školního věku.
V případě víceletých gymnázií jsme rovněž rozlišovali mezi jejich nižšími třídami, které odpovídají druhému stupni ZŠ a vyššími třídami, které odpovídají střednímu školství. Výsledky reprezentují informace získané z 1128 vyplněných dotazníků pro 1.stupeň ZŠ, 979 dotazníků pro 2.stupeň ZŠ (resp. nižší třídy víceletých gymnázií) a 463 dotazníků pro SŠ. 702 respondentů vyplnilo dotazník zároveň pro 1. i 2.stupeň ZŠ.
Dvacet dva respondentů vyplnilo dotazník za všechny stupně (tj. 1. a 2.stupeň ZŠ a SŠ). Nejvýznamnějšími zjištěními byly: . Školy jsou vesměs dobře připravené na online komunikaci (ve všech krajích) - většina škol využívá jednotnou platformu - online učebny (více než polovina škol MS Teams).
Také vybavenost žáků pro online výuku je dle odhadu ŠMP dostatečná, s výjimkou některých krajů (Karlovarský, Ústecký), kde až 20 % žáků postrádá potřebné technické vybavení.. Počítačové dovednosti potřebné pro online výuku a/nebo online prevenci začínají školy vyžadovat od žáků ve 3. - 5. ročníku ZŠ.
To znamená, že žáci na druhém stupni ZŠ už by měli být velmi dobře připraveni na online výuku/prevenci.. Asi na pětině středních škol byla zaznamenána nízká frekvence kontaktu mezi třídním učitelem a žáky (1x týdně).
To může představovat problém pro záchyt rizikových jevů a pro doručování preventivních intervencí, pro které je osoba třídního učitele v době distanční výuky klíčová. . ŠMP považují prevenci v době distanční výuky za důležitou (obzvláště v oblasti kyberšikany, kyberbezpečnosti, nelátkových závislostí, hygieny a duševního zdraví), nicméně preventivní aktivity během podzimní vlny pandemie realizovala méně než polovina škol.. Pokud školy preventivní aktivity realizovaly, šlo vesměs o individuální konzultace s pedagogy, v menší míře se žáky.
Skupinové preventivní intervence (pro celou třídu) nebyly realizovány prakticky vůbec. Stejně tak nebyla téměř žádná pozornost věnována rodičům, kteří tvoří důležitou cílovou skupinu preventivních aktivit při distanční výuce.
Limitem pro zapojení rodičů může být jejich nedostatečná komunikace. Většina základních škol však potíže v komunikaci s rodiči neuvedla.
Skoro polovina středních škol nicméně reportovala, že v potřebném rozsahu s nimi komunikuje méně než 80 % rodičů.. Z různých oblastí RCh byly nejčastěji oslovovány (1) problémy spojené s duševním zdraví, (2) oblast hygieny a ochrany před infekčními nemocemi, (3) kyberšikana, (4) kyberbezpečnost a (5) záškoláctví.
Velmi málo byly oslovovány nelátkové závislosti (digitální hry, internet) a téměř vůbec nebyla řešena problematika online pornografie. To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné situaci děti a dospívající tráví v online prostoru, navíc i v dopoledních hodinách, bez možnosti přímého dohledu rodičů..
Přibližně polovina škol spolupracovala v oblasti prevence se školským zařízením (např. PPP nebo SPC), spolupráce s dalšími subjekty (např. neziskové organizace zaměřené na prevenci) však byla málo častá..
Nejvýraznější překážkou pro realizaci distanční prevence je podle ŠMP omezený čas online výuky. Dále pak nedostatek materiálů využitelných distančně (zejména pro oblast nelátkových závislostí a duševního zdraví)..
Za nejvhodnější formu distanční prevence označili ŠMP individuální online konzultaci/rozhovor se žákem. To je v souladu s tím, jak během distanční prevence dosud postupovali.
Avšak i interaktivní skupinovou práci online (v online učebně) považuje za vhodnou více než 60 % ŠMP.. Zvýšená zátěž související s distanční výukou může velmi doléhat na: o Učitele: Převážná většina ŠMP (85 %) by uvítala informace a praktické návody pro učitele umožňující psychohygienu. o Rodičedětí:VícenežpolovinaŠMPuvedla,ženemajídostatekinformačníchmateriálů o rizikovém chování, které by mohli předat rodičům. . ŠMP se na možné další období distanční výuky připravovali minimálně nebo málo (37 %), přibližně stejný podíl ŠMP bylo připravoveno "částečně" (35 %) a jen 12 % bylo dobře připravených (16 % otázku nezodpovědělo).
Za hlavní překážku realizace prevence RCh lze považovat nedostatek času, jinými slovy "prevence se prostě nestihne". Jednou z možností je přehodnotit priority; mezi nároky na předávání znalostí oproti duševní pohodě a zdraví dětí (rodičů a pedagogů).
Je třeba mít na paměti, že neřešené problémy se vrací (mnohdy s časovým odstupem). Např. pokud nelátkové závislosti a rizika spojená s pobytem na internetu nebudou osloveny v dostatečné míře adekvátně věku, tak to může mít horší následky, než když žáci/studenti nebudou dokonale umět probíranou látku.
Je třeba podtrhnout důležitost předkládaných zjištění a následných doporučení, která nemají platnost jen pro období distanční výuky v době "2. vlny". Poznatky mohou být katalyzátorem pozitivních změn i po návratu "do normálu", stejně jako mohou být využity při případných dalších omezeních výuky při podobných situacích - i když si toto všichni přejeme co nejméně.
Ve školách by měl být v rámci distanční výuky vytvořen dostatečný prostor pro: . provádění distanční prevence zejména u nejvíce problematických typů rizikového chování, tj. nelátkové závislosti (gaming a sociální sítě) a online pornografie, ve kterých nebyly realizovány prakticky žádné intervence; dále voblasti duševního zdraví, kyberšikany a kyberbezpečnosti. . realizaci skupinové práce ve třídě. Skupinová práce prakticky na školách neprobíhala; pokud školy něco dělaly, tak to byly individuální konzultace.
Přitom vztahy v rámci třídy mohou už tak být vlivem distanční výuky oslabené a tyto aktivity by mohly být i prevencí sociální izolace a mohly by pomoci zlepšovat psychický stav dětí. . začlenění aktivit zaměřených na rodiče (a určených rodičům), kteří jsou během distanční výuky důležitá cílová skupina. A to i přes zjevnou vytíženost rodičů (kteří vedle role rodičovské a pracovní mohli být více aktivní ve vzdělávání vlastního dítěte / vlastních dětí).
Ke zvážení se nabízí větší vyvážení poměru nad vlastní výukou a plněním úkolů, kterým se rodiče s dětmi musí věnovat - a místo nich zařadit vybrané preventivní aktivity. Jednou z cest, jak podpořit realizaci preventivních aktivit, může být větší míra spolupráce a zapojení externích realizátorů a dalších partnerů i během distanční výuky.
Spolupráce s PPP a OSPOD, Policií ČR byla uspokojivá. Nicméně zapojení dalších externích realizátorů může být přínosem (např. spolupráce s neziskovými organizacemi byla v období distanční výuky relativně nízká; 20 %).
Doporučujeme využít výsledků studie pro vytvoření koncepce distanční školské prevence na různých úrovních preventivní infrastruktury, dle systému vertikální koordinace prevence (školy a ŠMP, metodik prevence v PPP, krajský školský koordinátor prevence, MŠMT), ale také v rámci struktur horizontální koordinace prevence, to vše s cílem podporovat a dále rozvíjet zejména následující oblasti:. Podpořit vývoj online nástrojů a online forem pomoci (pro úrovně všeobecné, selektivní i indikované prevence). o Zejména pak u relativně nových forem RCh (zejm.nelátkovézávislosti, problematické užívání internetu aj.). o Výraznou oblastí, která by zasloužila v období distanční výuky větší pozornost a strukturovanou nabídku pomoci bylo téma psychohygieny.
Téma psychohygieny by bylo vhodné připravit pro různé cílové skupiny: § Žáky a studenty § Pedagogy § Rodiče. Podporovat trend elektronizace prevence v podobě hotových produktů, které budou moci ŠMP snadno využívat; nelze očekávat, že by příprava těchto komplexních nástrojů pro prevenci rizikového chování měla ležet na bedrech školních metodiků prevence..
Tvorbu informačních materiálů, infografik a vlastních strukturovaných preventivních programů zaměřených prioritně na nejvíce problematické typy rizikového chování. Materiály chybí zklíčových oblastí hlavně pro oblast duševního zdraví a nelátkových závislostí.
Asi polovina ŠMP pociťuje celkově nedostatek materiálů, které by mohli poskytnout rodičům. Školy (a ŠMP) by též uvítaly informace a praktické návody pro psychohygienu pedagogů.. Rozvíjet podmínky pro metodické vedení a podporovat všechna patra vertikální prevence, včetně přípravy krizových plánů pro zachování realizace školské prevence pro období zásadních změn ve výuce (jen 12 % ŠMP uvedlo, že bylo dobře připravených na další vlnu distanční výuky).
Provedená studie poukázala na akceschopnost a potřebnou funkčnost infrastruktury školské prevence v České republice (viz kapitola 1), což se odrazilo ve vysoké míře zapojení škol. Současně online platforma SEPA se prokázala jako vysoce funkční nástroj, který dokáže erudovaně a v reálném čase zprostředkovat potře