Východiska: Užívání alkoholu je spojeno se značnými negativními dopady na veřejné zdraví. Spotřeba alkoholu i výskyt epizodické konzumace nadměrných dávek alkoholu v ČR jsou dlouhodobě vysoké, dopady užívání alkoholu však nejsou systematicky monitorovány.
Cíl: Cílem článku je podat přehled dostupných informací o míře a vzorcích užívání alkoholu v ČR se zaměřením na problémové užívání, jeho zdravotní a sociální důsledky. Metodika: Dostupné informace o užívání alkoholu a jeho dopadech zahrnují především data z průzkumů v dospělé a školní populaci, z rutinního monitorování spotřeby alkoholu, nemocnosti a úmrtnosti.
Výsledky: Prevalence rizikové konzumace v dospělé populaci dosahuje 17 % (odhadem 1,5 mil. osob), z toho škodlivého pití 9 %, a dlouhodobě narůstá. Ročně je pro poruchy způsobené užíváním alkoholu léčeno celkem 21 tis. osob v psychiatrických ambulancích a téměř 10 tis. v psychiatrické lůžkové péči.
Mezi dospívajícími byl v posledních letech zaznamenán pokles užívání alkoholu, ale v mezinárodním měřítku je konzumace dospívajícími nadále na vysoké úrovni. Dostupné údaje o morbiditě naznačují stabilní situaci, výskyt onemocnění souvisejících s konzumací alkoholu je 2-3krát vyšší u mužů.
Ročně je pro nemoci, které jsou vyvolány výhradně užíváním alkoholu, hospitalizováno téměř 14 tis. osob. Mortalita v důsledku užívání alkoholu se zvyšuje, ročně je pití alkoholu v ČR zodpovědné za přibližně 6 tis. úmrtí (6 % celkové úmrtnosti).
Poslední odhady společenských nákladů v souvislosti s alkoholem se pohybují ve výši 57 mld. Kč.
Závěry: Dostupné údaje, s přihlédnutím k nedostatečnému provádění doporučených opatření v oblasti alkoholu, naznačují podhodnocení skutečného rozsahu problémů souvisejících s alkoholem v ČR. V oblasti alkoholové politiky by měla být více a důsledněji uplatňována politika založená na důkazech.