Abstrakt
Článek se zkoumá možný vliv myšlení Antoina Meilleta na Pražský lingvistický kroužek, zejména na Jana Mukařovského. Na základě komparace studií Jana Mukařovského ze 30. let a vybraných děl Antoina Meilleta docházíme ke třem styčným tématům: rétorika nové vědy, sociologické pojetí lingvistiky a především koncept obecné lingvistiky jako vědy o zákonitostech vývoje.
Ukazujeme, že sociologické pojetí jazyka, resp. uměleckého díla u Meilleta i Mukařovského vede v poslední instanci k odvolávání se na určitý materiální základ zkoumaných norem. Role tohoto základu je u obou teoretiků komplementem představy zákonitého vývoje vývojových "řad" a možnosti provozovat o nich obecnou vědu.
Připomínáme, že tento důraz na slučitelnost diachronního a synchronního hlediska je odlišný od doktríny Kurzu obecné lingvistiky a spekulujeme, že mohl figurovat jako společné téma "pražského" a "pařížského" strukturalismu.