Abstrakt
Proměna, nitro a druhý. - Záměrem tohoto příspěvku je nástin myšlení francouzského existencialistického filosofa a spisovatele Gabriela Marcela. Výchozím bodem je otázka naděje a vymezení beznaděje.
Podle autora naděje neznamená, že se věci ubírají konkrétním vysněným způsobem. Pravá naděje je nekonečný proces hloubení života, objevování tajemství existence.
Přirozeně se v tomto procesu vyskytuje i pokušení zoufalství a beznaděje. Překročením touhy po vlastnictví, překonáním ztotožňování se s podsouvanými funkcemi a připuštěním transcendentna, dochází k proměně.
Tázáním na celek bytí a uvědoměním si ontologické hloubky se dostáváme k pravé naději, přesahující tento svět.