Invazivní meningokokové onemocnění (IMO) patří mezi závažné, stále obávané a diskutované onemocnění, které i přes včasné zahájení léčby dosahuje smrtnosti 8-15 %. Nemoc probíhá velmi často perakutně a od prvních příznaků onemocnění může dojít k úmrtí během 24-48 hodin.
Zdrojem nákazy bývá nejen manifestně nemocný jedinec, ale i asymptomatický nosič. Neisseria meningitidis, původce IMO, běžně osidluje horní cesty dýchací, může se vyskytovat až u 10-15 % zdravé populace, aniž by způsoboval jakékoli obtíže.
Prevalence asymptomatických nosičů v populaci však může být i mnohem vyšší, například v oblastech s epidemickým výskytem meningokokových onemocnění dosahuje až 35 %. Velkou roli v nosičství hraje věk.
Mezi další rizikové faktory zvyšující pravděpodobnost asymptomatického nosičství meningokoka patří mužské pohlaví, aktivní i pasivní kouření, současně probíhající bakteriální či virový respirační infekt a dlouhodobý nízký socioekonomický status. Roli hraje i počet úzkých sociálních kontaktů (líbání a sdílení předmětů, např. sklenic).
Během dospívání prevalence nosičství postupně stoupá a vrcholu dosahuje kolem 19-25 let věku. Významný je rovněž její prudký nárůst u studentů vysokých škol, a to už během prvního semestru studia.
Nosičské kmeny meningokoků nepatří do hypervirulentních linií a asymptomatický nosič není v riziku vzniku IMO. Bezpříznakoví adolescenti jsou však nejčastějším zdrojem nákazy.
Větší přenos meningokoků mezi adolescenty je spojován s nárůstem prevalence nosičství meningokoků v dětství a v časném mládí a ve frekvenci sociálních kontaktů. V obraně proti vzrůstajícím hodnotám nosičství může pomoci eliminace rizikových faktorů a do jisté míry i vakcinace.
Je prokázáno, že vakcíny Men A, C, W, Y zabraňují nejen vzniku IMO, ale prokazatelně snižují i prevalenci nosičství meningokoků v očkované populaci. Oproti tomu u vakcín Men B není tento efekt jednoznačný