Lidská střevní mikrobiota je složena z bakterií, archeí, hub a virů a její složení, které je pro každého jedince specifické, je formováno mnoha faktory. Patologická nerovnováha ve složení a/nebo rozmanitosti mikroorganismů (dysbióza) je asociována s celou řadou onemocnění.
Složení střevního mikrobiomu je výsledkem komplikované souhry mezi hostitelem a střevní mikroflórou. Kriticky nemocní pacienti mají snížené množství symbiotických bakterií (zejména z kmene Firmicutes a Bacteroidetes) a naopak relativní zvýšení patogenních střevních bakterií (zejména z kmene Proteobacteria).
Míra střevní dysbiózy je u těchto pacientů přímo úměrná závažnosti kritického stavu. Střevní mikrobiota má vliv na permeabilitu intestinální bariéry, imunitní regulace, systémový zánět, a tím na průběh stonání kriticky nemocných.
Ovlivnění složení střevních bakterií pomocí probiotik, prebiotik nebo antibiotik je dlouhodobě používanou metodou na jednotkách intenzivní péče. Extrémním zásahem do střevní mikrobioty je fekální mikrobiální transplantace (FMT) od zdravých dárců.
U kriticky nemocných je FMT popsána v kazuistikách a sériích kazuistik jako účinná a bezpečná metoda v léčbě dysmikrobie u závažné a fulminantní klostridiové kolitidy, neklostridiových postantibiotických průjmů, těžkých forem idiopatických střevních zánětů či jako záchranná terapie sepse. Přes nepochybnou biologickou plauzibilitu a pozitivní efekt pozorovaný u jednotlivých pacientů nelze FMT u této vysoce rizikové populace stále doporučit jako rutinní postup, neboť kvalitní prospektivní kontrolované klinické studie úplně chybí.
V článku jsou shrnuty směry možného dalšího výzkumu, indikací a provedení metody FMT v rámci prospektivních randomizovaných studií u kriticky nemocných.