Abstract
Jako dokumentační materiál je text vedle fotografií často upozaďován, na rozdíl od fotografií ale zprostředkovává také procesuální charakter performativního umění. Z hlediska formy lze v textech nalézt určitou typologii a přiřadit je k různým literárním žánrům.
Tento příspěvek se zaměřuje na formu popisu uměleckých akcí, která je charakterizována skrze literární žánr ekfráze. Zejména na základě povahy popisované předlohy se ekfráze i texty popisující umělecké akce realizují mezi narativitou a deskripcí, podobně také oscilují mezi interpretací a čistou deskripcí, což je prezentováno na několika českých příkladech z 60.-80. let 20. století.
Nejen sdělení textu ale také jeho forma určuje naše "čtení" popisované předlohy, zde konkrétně vnímání uměleckých akcí minulých dekád.