Evropská unie svou snahu chránit základní práva na soukromí a ochranu osobních údajů v době rychlého rozvoje nových komunikačních technologií zvládá vcelku obstojně. Ať už je to evropský normotvůrce nebo Soudní dvůr EU, přístup k unijnímu právu odráží modernitu dnešní doby.
Nicméně na poli uchovávání osobních údajů provozovateli telekomunikačních sítí pro účely předání těchto údajů státním orgánům panovali od dob zrušení směrnice o uchovávání údajů jisté rozpaky. Cílem příspěvku je tak nejen zhodnotit reakce Evropské unie na nové technologické výzvy s ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů a zhodnotit jejich vhodnost či efektivitu, ale především zodpovědět na otázku, zda dnes máme unijním acquis jasně stanovené mantinely pro vnitrostátní úpravu ochrany osobních údajů.