Symplastický hemangiom je vzácná cévní léze, která se prezentuje přítomností regresivních změn a degenerativních atypií ve stromálních buňkách. Svou morfologií vyvolává diferenciálně diagnostické rozpaky v klasifikaci cévních nádorů a jejich zařazení z hlediska biologických vlastností.
Prezentujeme případ 47leté ženy s anamn ézou resekce levého prsu pro adenokarcinom, s následnou chemoterapií a radioterapií. Tři roky od primární diagnózy došlo ke vzniku nádorového ložiska v oblasti horního pólu levé lopatky na rozhraní podkoží a musculus trapezius.
Histologicky se jednalo o nádor tvořený cévami různého kalibru a šíře stěny. Endotel cév byl blandní, bez atypií, v lumen cévních prostor byly trombózy.
V intersticiu byla zastižena populace vřetenitých a pleomorfních buněk s výraznými atypiemi a bizarními jádry. Buňky vykazovaly pozitivitu v imunohistochemickém průkazu hladkosvalového aktínu, ostatní extenzivní imunohistochemické vyšetření, včetně průkazu cytokeratinů bylo negativní.
Mitózy nebyly zastiženy, proliferační aktivita byla minimální, známky infiltrativního růstu nebyly pozorovány. Nález byl interpretován jako symplastický hemangiom, nádor postrádal známky maligního chování.
Popsané atypické stromální buňky mají myofibroblastickou a někdy i hladkosvalovou diferenciaci. Jejich atypický vzhled je přikládán degenerativním změnám obdobným jako v leiomyomech s bizarními jádry, či ancientních schwannomech.
Etiopatogeneze těchto změn není zcela jednoznačná, zvažuje se souvislost s dlouhodobým přetrváváním léze, regresivní změny ischemického, či pozánětlivého původu, nebo, jako v našem případě, po radiační terapii. Diferenciální diagnóza symplastického hemangiomu je široká a zahrnuje množství jednotek různé histogeneze a biologických vlastností.
Pro správnou klasifikaci je proto nezbytné extenzivní vyšetření včetně imunohistochemie, klinických, zobrazovacích a anamnestických dat.