Abstrakt
Roztroušená skleróza a psoriáza jsou autoimunitní onemocnění s určitými společnými imunopatologickými rysy. Byť není zatím jednoznačně prokázáno, že by byla koincidence těchto onemocnění vyšší, většina metaanalýz tomu nasvědčuje.
V současné době je v České republice schválen v léčbě pouze jeden preparát, u kterého byla prokázána účinnost u obou těchto onemocnění, a tím je dimethyl-fumarát. Bezpečnost a možný pozitivní efekt na obě onemocnění byly prokázány u secukinumabu a ustekinumabu, které ale nejsou schváleny k léčbě roztroušené sklerózy.
V případě středně těžké či těžké psoriázy s nutností systémové léčby je možné v léčbě roztroušené sklerózy zahájit léčbu glatiramer-acetátem, který nemá imunosupresivní efekt a má nízké riziko interakcí s biologickou léčbou. V přídatné léčbě s interferonem beta byla prokázána i bezpečnost methotrexátu, který lze užít v systémové léčbě psoriázy.
Vhodné je užití fototerapie, která zvyšuje hladinu vitaminu D. Nevhodné jsou u pacientů s demyelinizačním onemocněním inhibitory tumor necrosis faktoru, u kterých existuje reálné riziko vyvolání či zhoršení demyelinizačního onemocnění jak periferního, tak i centrálního nervového systému.
V případě těžkého průběhu psoriázy a roztroušené sklerózy (což se zdá být dle dostupných populačních studií relativně vzácný jev) je nutná spolupráce neurologa, dermatologa a imunologa vzhledem k riziku farmakodynamických interakcí při polyterapii imunomodulační léčby.