Článek je věnován problematice jednostranných slibů v antickém Římě, jejich charakteru a závaznosti. Pozornost je věnována veřejným náboženským slibům, ať již konaným za účelem blaha římského státu, nebo později císaře (vota publica).
V této souvislosti jsou zmíněny také jejich zvláštní formy, jako je evocatio, consecratio a zejména devotio. Pominuty nejsou ani soukromé náboženské sliby (vota privata).
Druhým typem slibů bylo pollicitatio - soukromé sliby ve prospěch obce, jejichž cílem bylo zpočátku výlučně získání místního úřadu a později byly motivovány také následky přírodní katastrofy.