Abstrakt
Diabetická neuropatie je jednou z nejčastějších komplikací diabetu. Přesná prevalence není známa, udává se rozmezí 25–90 %.
Etiologie je multifaktoriální, dominantní vliv má hyperglykemie, resp. délka expozice hyperglykemii. Základním příznakem diabetické periferní senzitivní neuropatie jsou parestezie.
Klinické příznaky kardiální autonomní neuropatie jsou chudé (ortostatická hypotenze, snížená tolerance námahy). Typickým projevem je klidová tachykardie, závažnou komplikací jsou maligní arytmie.
Diagnosticky pomáhá vyšetření variability R‐R intervalu. Obtěžující jsou symptomy porušené sudomotoriky (návaly pocení v důsledku selhávající termoregulace).
Základem terapie a zároveň prevence rozvoje diabetické neuropatie je intenzifikace léčby diabetu s co nejlepší kompenzací. Většina současné medikamentózní terapie je pouze symptomatická se zaměřením na zmírnění subjektivních obtíží.
S ohledem na vysoký výskyt nežádoucích účinků je nutno při této léčbě postupovat racionálně. Jedinou současně dostupnou léčivou látkou s prokazatelným vlivem na patofyziologické procesy, které vedou k diabetické neuropatii, je kyselina thioktová.