Abstrakt
Článek analysuje vztahy mezi filosofií, skepsí a hybris v Hölderlinově románu Hyperion aneb eremita v Řecku. Zaměřuje se zejména na postavení filosofických myšlenek, jež titulní postava formuluje v posledním dopise prvního dílu, v celku románu. -- Román ukazuje, jak snadno myšlení o celku života a světa zbavuje člověka vnímavosti k osudu.
Hyperion neúspěšně hledá myšlení, jež by osudu nevzdalovalo. V celku románu však snad lze nacházet aspoň náznaky slibného směru.