Abstrakt
Ačkoliv byly česky psané prameny vzniklé v 16. století a věnované tematice zámořských objevů předmětem zájmu badatelů a badatelek již v první polovině 20. století, historické a literární studie se zaměřovaly a stále často zaměřují spíše na jejich formální stránku. Naproti tomu poněkud stranou badatelského pozornosti stojí v českém prostředí utváření textových diskurzů a reprezentací, jejichž součástí je i praxe označovaná jako othering - tj. zjinačování, produkce znaků diference.
Právě tato praxe je hlavním tématem mého příspěvku, který se bude věnovat zjinačování Indiánů a indiánských společností ve vybraných česky psaných pramenech 16. století - konkrétně v notoricky známém Spisu o nových zemích, Kosmografii a Historii plavení se do Ameriky - a to v kontextu diskurzů přítomných v raně novověké literární produkci, jimž silně dominoval zejména dobový křesťanský diskurz a z něho vyplývající europocentrický výklad světa. Evropské představy o ideální společnosti a jejím uspořádání, jsou v pramenech přenášeny také na půdu světa Nového.
Ve svém příspěvku představím, jak se v kontextu dobových diskurzů konstituují textové reprezentace Indiánů a indiánských společností, které jsou obvykle kódovány pomocí dichotomické dvojice diskurzů civilizace a barbarství, byť se v pramenech nejedná zdaleka o jedinou zjinačovací praxi. S pomocí méně známého typologizačního konceptu jinakosti this/that/the other literárního historika Johna Barella přiblížím další diskurzy, jejichž prostřednictvím se v textech reprezentace jinakosti realizují - vedle již zmíněného civilizačního diskurzu je to zejména diskurz náboženský a diskurz mocenský.
Po představení samotného konceptu this/that/the other ukážu na konkrétních příkladech z pramenů, že tento koncept odpovídá textovým vztahům a strukturám mnohdy lépe než systém binárních opozic a muůže být užitečným nástrojem při textové analýze, kdy kategorizuje různé typy jinakosti, mezi nimiž též odhaluje vzájemné vztahy a způsob distribuce moci.