Abstrakt
Cíl: Výkon ústavního ochranného léčení (OL) je vykonáván psychiatrickými nemocnicemi s regionální odpovědností. Cílem šetření / současného výzkumu je zmapovat a popsat populaci nemocných ve výkonu ochranného léčení, prezentovat data o nařízených OL, počtech nemocných v jednotlivých nemocnicích a ošetřovací době.
Materiál a metoda: V rámci projektu "Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné" probíhá pravidelný sběr dat, jehož součástí jsou i data nemocných s nařízeným OL. Další data byla získána z Centrální evidence statistických listů a výkaznictví (CSLAV) vedené Ministerstvem spravedlnosti ČR.
Výsledky: Ke konci roku 2020 bylo za účelem výkonu OL hospitalizováno 839 pacientů, (82 žen a 757 mužů). V přepočtu na 100 000 obyvatel spádové oblasti existuje značná rozdílnost počtu nemocn ých, která mezi nemocnicemi kolísá v rozmezí 3-24 nemocných.
Celostátní průměrná ošetřovací doba ústavních OL je 2, 6 roku, kdy mezi nemocnicemi jsou také značné rozdíly, a ošetřovací doba se pohybuje v rozmezí od několika měsíců po 6 let. Nejvyšší počet nemocných ve výkonu ústavního OL je z Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.
V diagnostickém složení se ukazuje nejvyšší podíl nemocných z okruhu psychotických poruch (F2) 47 %, 17 % nemocných je z okruhu F62-F69, který zahrnuje i parafilní poruchy, 16 % má diagnózu z okruhu F10-F19, tedy poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek. Závěr: V mezinárodním srovnání lze počet nemocných umístit do nižšího průměru evropských zemí, průměr ošetřovací doby se také jeví být v nižším průměru.
Struktura a podrobnost dat z pravidelných cenzů neumožňují podrobnější popis populace z pohledu jejich rizikovosti pro společnost či spáchaného jednání.