Zhoubné novotvary močového měchýře představují v České republice nadále časté onkologické onemocnění. Ačkoliv se z histologického hlediska jedná ve více než 90 % případů o malignity uroteliálního původu, z hlediska biologického chování, a tedy i dalšího průběhu onemocnění, se naráží na značnou heterogenitu.
U podskupiny pacientů s vysokým rizikem častých recidiv a, to především, s vysokým rizikem progrese do svalovinu invadujícího onemocnění (T2 a výše) je imperativem léčby adekvátní adjuvantní terapie. Tu nadále představuje BCG intravezikální imunoterapie.
Jedná se o standardní léčbu s prokázaným efektem na četnost recidiv i na snížení rizika progrese onemocnění. V případě jejího selhání je doporučeným postupem radikální cystektomie.
Vzhledem k rozsahu operace a z něj vyplývajících trvalých konsekvencí pro pacienta je vyvíjeno značné úsilí směrem k účinným měchýř zachovávajícím postupům. V článku jsou uvedeny hlavní směry, kterými je toto výzkumné úsilí vedeno.