Cíl: Naším cílem bylo zhodnotit vliv precipitujících faktorů a známek akutního srdečního selhání na délku hospitalizace podle jednotlivých podskupin ejekční frakce (EF). Metodika: Provedli jsme retrospektivní studii u pacientů s akutním srdečním selháním hospitalizovaných v roce 2017 na kardioangiologické klinice.
Nejčastější precipitanty a známky byly zařazeny do multivariantní analýzy za účelem posouzení jejich souvislosti s délkou hospitalizace. Výsledky: Do studie jsme zařadili 376 pacientů s mediánem délky hospitalizace 11 dní.
Z těchto pacientů mělo 198 sníženou, 58 mírně sníženou a 120 zachovalou EF. V případě snížené EF byl s delší hospitalizací spojen periferní edém (OR 1,97, CI 1,02-3,78) a plicní kongesce (OR 2,72, CI 1,38-5,34).
Naproti tomu mimoplicní infekce (OR 50,57, CI 2,82-906,84) a progrese srdečního selhání (OR 15,33, CI 1,25-188,53) byly spojené s delší hospitalizací v případě mírně snížené EF a akutní plicní onemocnění souviselo s delší hospitalizací u pacientů s mírně sníženou (OR 10,77, CI 1,07-108,81) a zachovalou (OR 3,96, CI 1,05-14,99) EF. Závěr: Precipitující faktory a známky srdečního selhání mají u pacientů se sníženou, mírně sníženou nebo zachovalou EF rozdílný vliv na délku hospitalizace.