Endoteliální glykokalyx (EG) je tenká vrstva na povrchu endotelu s širokým významem pro mikrocirkulaci a metabolismus tkání. Role EG je různorodá - funguje jako ochrana endotelu proti smykovému tření, které mediuje na intracelulární struktury endoteliálních buněk, umožňuje interakci krevních elementů a endotelu, brání rozvoji nekontrolované nástěnné trombózy a nadměrnému oxidačnímu působení radikálů.
K dysfunkci EG může dojít částečnou nebo úplnou ztrátou jeho složek, což má za následek zhoršení vaskulární regulace a zvýšení vaskul ární permeability. Narušení nebo dysfunkce EG jsou spojeny s patologickými stavy, jako je diabetes, chronická renální insuficience, zánětlivé stavy, sepse, hypernatremie, hypervolemie a ischemicko-reperfuzní poškození.
Enzymy jako hyaluronidáza a metaloproteinázy degradují komponenty EG. Poškození EG vede k uvolňování rozpadových produktů do krevního oběhu, které lze detekovat.
Existují i přímé metody vizualizace EG. Díky pokrokům ve studiu EG při transplantaci ledviny lze hodnotit komplexní vztah k této oblasti a dané klinické aspekty.
Do budoucna může mít zkoumání potenciálních terapeutických možností s cílem ochrany EG dopady na lepší funkci a přežívání ledvinných štěpů. Cílem práce je shrnutí současného stavu problematiky a poukázání na význam EG u transplantace ledvin.