Abstrakt
Cílem studie je představit Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv. Autor vychází ze dvou méně známých Kantových textů, eseje O neoprávněnosti padělání knih (1785) a spisu O výrobě knih (1798), které analyzuje a interpretuje ve vztahu k § 31 Metafyziky mravů (1797), kde Kant v návaznosti na dobové diskuse a spory klade a řeší otázku "Co je kniha?".
Na tomto základě pak dospívá k závěru, že Kantovo pojetí autorských a nakladatelských práv je odvozeno z jeho pojetí podstaty a funkce knihy jakožto rukopisného a tištěného textu. Sledované Kantovy texty je dle autorova názoru možno dále využít jak k historickému, tak filosofickému a systematickému zkoumání otázek souvisejících na jedné straně s problematikou autorských a nakladatelských práv, na druhé straně s problematikou textuality a mediality, která je aktuálně diskutována na poli systematické filosofie i na poli dějin filosofie, včetně odborného kantovského bádání.