Abstrakt
Recenzovaná studie Obrazy nepřítele v Československu 1948-1956 (Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2020) české kulturní historičky Denisy Nečasové zkoumá čtyři skupiny nepřátel konstruovaných československými médii v rozmezí let 1948 a 1956 - buržoazii, takzvané kulaky, katolické kněze a Spojené státy americké. Práce navazuje na postmoderní lingvistický obrat a zaměřuje se na vztah mezi mocí, ideologií a jazykem.
Identifikuje osm stupňů procesu vytváření nepřítele - diferenciaci, dichotomizaci, hierarchizaci, homogenizaci, esencializaci, objektivizaci, dehumanizaci a démonizaci. Zkoumané diskurzy jsou popsány a interpretovány ve čtyřech na sebe navazujících kapitolách.
Autorka zachycuje obecně slábnoucí intenzitu hanlivých obrazů, která odpovídá uvolňování režimu po Stalinově a Gottwaldově smrti. Mezi zásadní přínosy studie patří osvětlení způsobu, jakým užívání dlouhodobých stereotypních konstrukcí pomohlo československému komunistickému režimu formovat obrazy nepřátel, a upozornění na provázanost československých diskurzů s diskurzy, jež se ve sledovaném období vyskytovaly v západní Evropě.
Recenzentka je kritická vůči převážně deskriptivní povaze studie a vůči rozhodnutí autorky nepkoušet se rekonstruovat, jak na "obrazy nepřítele", jež byly charakteristické svou performativitou, reagovala tehdejší společnost.