ÚČEL STUDIE Dislokace akromioklavikulárního (AC) kloubu a její chirurgická léčba stále vyvolává řadu otázek, které zbývá zodpovědět. U některých typů luxací, konkrétně podle Rockwooda III. typu, je indikace k chirurgické léčbě jako taková relativní.
Pro rekonstrukci AC kloubu je k dispozici řada technik a implantátů. V našem výzkumu jsme se zaměřili na nutnost rekonstrukce korakoklavikul árního (CC) kloubu.
MATERIÁL A METODY V této práci byl retrospektivně zhodnocen soubor 56 pacientů s Rockwoodovým poraněním AC kloubu typu III, kteří podstoupili chirurgickou léčbu na našem pracovišti v období 2010-2016. Pacienti byli léčeni otevřenou repozicí se stabilizací AC kloubu pomocí hákové dlahy nebo tahového pásku.
Pacienti byli rozděleni do 2 skupin, a to na skupinu 1 s rekonstrukcí CC ligament a skupinu 2 bez rekonstrukce CC ligament. Hodnocení bylo provedeno 6 měsíců, 1 rok a 2 roky po operaci.
Klinické výsledky byly hodnoceny na základě absolutního konstantního skóre (CS) a korakoklavikulární vzdálenosti (CCD) na rentgenovém snímku. Následně byly výsledky statisticky zpracovány a porovnány pomocí Studentova t-testu.
VÝSLEDKY Nejméně invazivní chirurgickou intervencí, co do délky řezu, byla rekonstrukce pomocí hákové dlahy bez sutury CC ligament, přičemž nejdelší řez byl proveden v tahovém pásku se suturou CC ligament. Ve skupině suturou CC ligament byl průměrný operační čas o 10 minut delší.
Při hodnocení CS porovnávaných skupin s rekonstrukcí CC ligament a bez ní nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p > 0,05) mezi oběma skupinami. Podobně hodnoty CCD při 2letém sledování nevykazovaly žádný statisticky významný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami (p > 0,05).
ZÁVĚRY Dostupné výsledky naznačují, že námi používané chirurgické metody jsou dostatečně bezpečné a spolehlivé. Dobrých klinických výsledků lze dosáhnout otevřenou repozicí a fixací luxace AC kloubu Rockwood typ III i bez rekonstrukce CC ligament.