Abstrakt
Studie sleduje aktivity tzv. sotní (rot) Ukrajinské povstalecké armády na území Československa v období červen až listopad 1947. Objasňuje důvody tzv. rejdu UPA na Západ, situaci a reakci československého státu na příchod "nezvaných partyzánů" a průběh protipartyzánských operací na Slovensku, Moravě a v Čechách proti celistvým útvarům UPA.
V jednotlivých podkapitolách analyzuje činnost tří velkých útvarů UPA, které se územím ČSR pokusily probít na Západ. Analyzuje statistiky, výsledky a ztráty obou stran spolu s rozsáhlými citacemi z hlášení československých velitelství k výkonu a činnosti vlastních sil i protivníka.
Studie přináší dosud neznámé poznatky k některým incidentům, vyplývající z komparace pramenů a memoárové literatury. Demýtizuje některé aspekty problematiky, dlouhodobě deformované kulturní a zpravodajskou produkcí vládnoucího režimu v letech 1948 až 1989.
Toto se týká zejména oblastí výsledků akce a jejich interpretace, spolupráce jednotlivých bezpečnostních složek, charakteru aktivit UPA a vztahu veřejnosti. Na základě prostudovaných pramenů autor formuluje názor, že Československo bylo povinno proti příchozím z vícero příčin zasáhnout.
Akce však neodpovídala reálnému stavu věci, státní orgány často jednaly diletantsky, sotně UPA nechtěly podstupovat střety s československými silami a na území ČSR se nedopouštěly masového násilí.