Abstrakt
Předchozí výzkumy ukázaly, že se papoušci šedí dokáží synchronně pohybovat do rytmu hudby, mají zájem hudbu sami produkovat pomocí speciálně vytvořených nástrojů a dokáží odpovědět na hranou melodii. Cílem výzkumu je zjistit, zda bude skupina papoušků šedých chovaných v zajetí reagovat na vybrané hudební stimuly prezentované člověkem.
Konkrétněji nás zajímá, zda budou papoušci spíše reagovat na hudební stimuly s výraznější rytmickou nebo melodickou složkou a zda bude mít na jejich reakce vliv použití různých hudebních nástrojů (hlasu). Na základě předchozích výzkumů jsme předpokládali, že papoušci budou jednak vokálně a jednak behaviorálně reagovat na prezentované hudební stimuly.
Dále jsme očekávali, že papoušci budou signifikantně více reagovat na hudební stimuly s výraznějším rytmem (beatem) a na nástrojové varianty posazené ve vyšších tóninách. Našeho projektu se účastní pět jedinců papoušků šedých (4 samci a 1 samice) ve věku 1 rok - 23 let, žijící v zajetí.
Předvýzkum v naší laboratoři ukázal, že papoušci z hudebních nástrojů preferují kytaru, piano a saxofon. Proto jsme i pro účely tohoto výzkumu vybrali stimuly s těmito hudebními nástroji a také zpívané.
Papouškům prezentujeme tři typy stimulů rozlišené dle jejich rytmičnosti a melodičnosti: a) rychlé melodické písně, kde je zřetelný rytmus, ale také bohatá melodie, b) pomalé melodické písně, kde je minimálně zřetelný rytmus, který je překryt měnící se melodií c) nemelodické písně, kde je jednoduchý repetitivní rytmus a minimální melodie. Stimuly jsou patnáctiminutové, po 3 minuty je ve smyčce přehráván jeden vybraný motiv písně, poté jej střídá další úsek jiné písně.
Jedno sezení se skládá ze tří randomizovaných stimulů tak, abychom pokryly všechny typy a-c v jednom nástroji. Zároveň se mezi sezeními randomizují nástrojové varianty, včetně zpěvu.
Papouškům se odprezentují všechny typy stimulů ve všech nástrojích celkem třikrát (12 sezení). Jejich reakce se zaznamenávají na videokamery a zvuky se nahrávají směrovými mikrofony.
Analýza probíhá pomocí behaviorálního kódování videonahrávek podle připraveného etogramu v programech Observer XT a BORIS. Rozdíl behaviorálních a vokálních reakcí na rytmické a melodické stimuly bude ověřen Wilcoxonovým párovým testem.
V počáteční fázi výzkumu se ukazuje, že naše skupina papoušků reaguje na stimuly vokálně i behaviorálně. Jeví se reaktivnější na rychlejší a dynamičtější stimuly ve verzi zpívané a v podání saxofonu.