Abstrakt
Nakupování v "sekáčích" bylo dlouhou dobu širokou veřejností vnímáno jako záležitost nonkonformistů, excentrických umělců nebo lidí s omezeným rozpočtem. Avšak konzumní filozofie tzv. rychlé módy a dopady módního průmyslu na životní prostředí i trh práce se staly pro spoustu zákaznic důvodem pro hledání ekologičtějšího i etičtějšího způsobu zásobování šatníku.
Zatímco někteří se nákupu věcí vzdali vůbec, guru módní obce obrátili pozornost k oblečení z druhé ruky: ze secondhandu se staly vintage butiky a použitým kouskům se začalo říkat "pre-loved". Během svého životního cyklu pre-loved kousek může opakovaně vstupovat do oběhu, stávat se darem, být chycen do limba hrabárny nebo čekat na znovuobjevení v babiččině skříně.
Cílem přednášky je ukázat, jaké praktiky tyto přechody umožňují a jak provozovatelky vintage prodejen konstruují hodnoty použitého zboží. Zároveň bych ráda pootevřela zákulisí české vintage scény, která současně zažívá rozkvět.
Po představení svého etnografického výzkumu se zaměřím na závěry, jež v době hybridizace ekonomiky mohou být analyticky přínosné pro ekonomicko-antropologické bádání. Za klíčové východisko považuji předpoklad, že vintage oblečení je hybridní kategorií, která v sobě spojuje prvky kapitalistické směny i ne-kapitalistických sociálních vztahů, a tedy překračuje ustálenou antropologickou dichotomii daru a komodity.