Strategie 2030+, která byla zveřejněna v loňském roce, ukazuje směr, kterým by se naše školství mělo ubírat a identifikuje důležitá místa, na která bychom se ve vzdělávání měli zaměřit. Jednou z těchto oblastí je poskytování formativního hodnocení ve výuce. Úvodem je dlužno poznamenat, že pro učitele tělesné výchovy není formativní přístup a spolu s ním formativní hodnocení žádnou velkou novinkou.
Tělesná výchova totiž není pouhý tělocvik, jak se nám mnohdy snaží média podsouvat. Je to především výchova a ve výchově jde o formování osobnosti, sociální interakci, přejímání společensky žádoucích vzorců chování i kulturních vzorů.
Formativní přístup k žákovi v tělesné výchově by tedy měl být samozřejmostí. Uvážlivý člověk ví, že každý z nás je naprosto odlišný, a to už od velmi raného věku.
Máme různé fyzické i psychické dispozice, odlišné zkušenosti, rozdílným způsobem zpracováváme informace... Učitel má prostě třídu plnou individualit.
Není pochyb, že hodnotit žáky v tělesné výchově pouze tak, že je srovnáváme mezi sebou, s normovanou populací, zda plní či neplní stanovený plán, není na místě. Formativní přístup klade na učitele samozřejmě větší nároky.
Vydaná energie se však mnohonásobně vrátí v podobě žáků, kteří skutečně (ne jen na papíře) prohloubí své kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence sociální i personální a v neposlední řadě i kompetence komunikativní. Takže hněťme, formujme a formativně hodnoťme!