Abstrakt
Riziku rozvoje urogenitální atrofie je vystaveno stále větší množství postmenopauzálních žen, a to kromě jiného proto, že v posledních letech významně pokleslo používání systémové hormonální substituční terapie. Podle závěrů Million Women Study (MWS) dosahoval počet uživatelek hormonální substituční léčby ve Velké Británii v letech 1996-2000 ve věku 50-64 let z dnešního pohledu neuvěřitelných 33 %.
Současná preskripce systémové hormonální substituční terapie však představuje jen zlomek tohoto historického rekordu. Urogenitální atrofie se projevuje zejména vaginálním dyskomfortem se suchostí, svěděním a pálením poševní sliznice, dyspareunií či krvácením po pohlavním styku.
Kauzální cestu úpravy všech následků deficitu estrogenů po menopauze představuje estrogenní substituční terapie. Pro ženy trpící převážně symptomy urogenitální atrofie a odmítající děložní krvácení nebo některá potenciální rizika spojená se systémovým podáváním estrogenů, je dostupná efektivní a bezpečná lokální aplikace malé dávky estrogenu do pochvy.