Abstract
Kardiorenální syndrom u osob s diabetes mellitus 2. typu (DM2) ilustruje obousměrnou vazbu ("crosstalk") mezi srdcem a ledvinami, kdy akutní nebo chronická dysfunkce jednoho orgánu negativně ovlivňuje funkci druhého. Kardiovaskulární a renoprotektivní benefity prokázané u inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru-2 (SGLT2) z nich činí potenciální volbu při léčbě kardiorenálního syndromu.
Kardiovaskulární protektivita je zprostředkována snížením srdeční zátěže, krevního tlaku a tělesné hmotnosti, se zlepšením lipidového profilu, hladiny kyseliny močové a adaptačního procesu ketogeneze. Renoprotekce je umožněna snížením albuminurie a hypoxického stresu a obnovením tubuloglomerulární zpětné vazby.
Příznivý účinek na kardiovaskulární komplikace a úmrtí, stejně jako na renální komplikace a progresi do konečného stadia onemocnění ledvin, byl potvrzen v klinických studiích. V aktuálních guidelines je doporučeno použití inhibitorů SGLT2 v první linii po metforminu u pacientů s DM2 s vysokým kardiovaskulárním rizikem, chronickým onemocněním ledvin nebo obojím.
Uvedené kazuistiky demonstrují úspěšné použití u kardiorenálního syndromu u nemocných s diabetem 2. typu.