Nedostatek železa je v populaci častým a zároveň však podceňovaným stavem. Jeho korelátem není zdaleka jen sideropenická anemie, ale vzhledem k pestrosti zapojení tohoto prvku v celé řadě bio-chemických reakcí lze očekávat i řadu dalších možných klinických projevů. Často nezbytná je pak vhodně zvolená suplementace perorálními přípravky.
Zde bychom měli pečlivě zvažovat možný poměr očekávaného přínosu a potenciálních rizik spočívajících v nežádoucích účincích, případně interakci se složkami stravy či současně užívanými léky. Dostupné přípravky si nejsou rovnocenné - liší se nejen atomárně odlišným množstvím železa, ale především ve formě, která je určující pro způsob, jakým bude železo vstřebáváno.
To v konečném důsledku definuje i rychlost úpravy deplece a snášenlivost konkrétního přípravku.