Abstrakt
Období mezi lety 1949 a 1960 je obecně vnímáno jako zlatá éra vzájemných vztahů Číny a tehdejšího Československa. Je přitom na místě očekávat, že budování styků mezi zeměmi tak kulturně a hospodářsky odlišnými a do té doby tak málo obeznámenými se sebou navzájem byl proces velmi složitý, ve kterém politické imperativy spolupráce narážely na mnoho překážek.
Tento příspěvek se snaží zahájit takové zkoumání na relativně omezeném materiálu, týkajícím se akademické výměny (studentů, vysokoškolských učitelů a vědců z akademií věd) v letech 1952-1959. Na jedné straně jsou československo-čínské vztahy v 50. letech (a do jisté míry i později) významnou součástí rozsáhlého procesu sbližování a spolupráce evropských socialistických zemí s "exotickými" státy Asie, Afriky a Latinské Ameriky na bázi dekolonizace a boje proti imperializmu.
Na druhé straně má zkoumání procesu budování vztahů v 50. letech přímou relevanci pro (nejen) českou současnost jako paralela nového obratu Číny ke střední a východní Evropě a snah části českých elit (politických, ale mj. i vědeckých) o strategické partnerství s ČLR. Teprve s koncem korejské války a nástupem N.
S. Chruščova k moci v roce 1953 se s Čínou začíná počítat jako s významným potenciálním partnerem a také prioritním příjemcem hospodářské i kulturní pomoci.
To se projevuje výrazným nárůstem výměny lidí i materiálů, pořádáním rozsáhlých výstav a také ochotou čsl. strany školit čínské studenty, vědecké aspiranty i pokročilejší pracovníky v podstatě bez odpovídající reciprocity z Číny. Ačkoliv již od roku 1957 se zhoršovaly vztahy vedení SSSR a Číny, navenek ani v úrovni spolupráce se tyto rozpory neprojevovaly až do roku 1959.
Koncem padesátých let intenzita výměny velmi zesílila. Ještě víc je trend patrný v konfrontaci s plány, které byly v roce 1955 výrazně překračovány, od roku 1957 se je pak již naopak nikdy nepodařilo naplnit.
Vůbec největší čínskou vědeckou delegací byla sedmnáctičlenná skupina makromolekulární chemie v roce 1957. V době vrcholných kontaktů v letech 1958 a 1959 šlo na výměnu s Čínou více prostředků než na kteroukoli jinou zemi s výjimkou SSSR, který spotřebovával asi třikrát více než Čína.
Celkově je třeba říci, že se mezi Československou akademií věd a Čínskou akademií věd nepodařilo během relativně krátké doby intenzivní výměny (v podstatě léta 1955-1959) vytvořit žádné dlouhodobé, přirozeně se udržující kontakty. Bylo to dáno především vrcholně byrokratickou a přídělovou formou tehdejších zahraničních styků, ale postupně se ukázala i absence témat, na kterých by obě strany mohly skutečně spolupracovat.