Abstrakt
Meziškolní mobilita (přestupy žáků mezi školami) představuje významné téma, neboť bývá spojena s dalšími nepříznivými podmínkami pro práci škol, ale může být i projevem rodičovské volby školy. U jednotlivců opakované přestupy mohou predikovat zvýšenou pravděpodobnost školního selhávání.
Přesto údaje o míře meziškolní mobility v českém školství dosud nebyly k dispozici. V této studii jsme použili úplná administrativní data o odchodech přestupem na jinou školu v českých základních školách ve třech následujících letech (necelých 150 tisíc událostí).
Abychom vyloučili strukturně vynucené přechody, zaměřili jsme se na plně organizované školy (s oběma stupni základního vzdělávání). Počet přestupů z těchto škol ročně představuje průměrně 3,81 % počtu jejich žáků.
V míře mobility žáků však existují významné regionální odlišnosti. Ještě větší rozdíly nacházíme na úrovni škol, a to i v rámci okresů a obcí.
Tato zjištění doplňují současnou diskusi o nerovnostech v českém vzdělávání a zaslouží si další detailnější studium.