Abstract
Jedenáctá kapitola se věnuje obsahové analýze (content analysis), a to v její kvantitativní i kvalitativní podobě. Obsahová analýza je na obecné rovině rozborem zaznamenaného obsahu či obsahů a ve své základní podobě vychází z pozitivistické tradice.
Soustředí se především na vyhledávání slov, spojení a konceptů, zaznamenávání jejich četností, porovnání jejich významů a případně analýzu jejich vzájemných vztahů. I v kvantitativním výzkumu tak nabývá mnoha podob, od formální analýzy textu až po vytváření složitých kategorií, tvorbu opakujících se schémat a vztahů mezi nimi.
Zmíněné pozitivistické kořeny neubránily obsahovou analýzu před zájmem kvalitativně orientovaných výzkumníků, a tak se obsahová analýza, oblíbená především v mediálních studiích a komunikačních vědách, využívá také k systematické analýze a popisu kvalitativních dat. V rámci kvalitativního výzkumu se rozvíjejí i specifické podoby obsahové analýzy, jako například etnograficky orientovaná obsahová analýza (viz Altheide 1987).
Obsahová analýza ve své kvalitativní podobě umožňuje modifikace kódovacího rámce tak, aby byl uzpůsoben zkoumanému materiálu a mohl do jisté míry vycházet ze samotných dat. V kvantitativním výzkumu se zmíněná třetí charakteristická vlastnost obsahové analýzy umenšuje, jelikož nemusí být žádoucí.
Zdá se proto, že ideálem je potom kombinace kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, kdy jeden přístup může vyrovnat nedostatky druhého. Kapitola uvádí čtenáře do kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy a upozorňuje na jejich základní rozdíly, přičemž se snaží především poskytnout základy "jak na to".
Součástí kapitoly je také ukázka aplikace metody na konkrétním příkladu.