Abstrakt
Prózy Vergília Ferreiry (1916-1996), jednoho z nejvýraznějších představitelů exi- stencialismu v portugalské literatuře, jsou provázány pátráním po smyslu lidské existence a určité celistvé dokonalosti, jíž nelze dosáhnout. Zabývají se hledáním víry ve světě bez Boha a v rámci introspektivního literárního proudu poté předsta- vují filozofická pojednání o smrti.
Těžiště Ferreirova rozsáhlého díla, rovněž eseji- stického a povídkového, spočívalo v románové tvorbě, silně ovlivněné filozofií, jež byla celoživotní zálibou promovaného filologa a posléze středoškolského profesora. Román Navždycky (Para Sempre) z roku 1983 patří do skupiny textů s autobiogra- fickými prvky spojených tematikou stáří, smrti a všeobecně prchavosti lidského života.
Dům je zde shodně představen jako místo, v němž by měl protagonista co nejpřijatelnějším způsobem dožít, a především si přiznat blížící se smrt.
