Moderní klasifikace karcinomu plic zahrnuje nejen morfologické dělení na dlaždicobuněčný (skvamózní) karcinom, adenokarcinom a ostatní méně časté podtypy, ale rovněž integraci výsledků molekulárních vyšetření. Současným standardem prediktivního testování nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) v České republice je stanovení genomických alterací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) a ROS1 (ROS proto-oncogene 1) u všech neskvamózních karcinomů a vyšetření exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death ligand 1, PD-L1) u všech NSCLC.
S nárůstem terapeuticky relevantních prediktorů lze očekávat, že jedinou ekonomicky únosnou cestou do budoucnosti bude testování metodou sekvenování nové generace.