Dantova Božská komedie představuje básníkovu osobní cestu k Trojjedinému Bohu. Dantova cesta není primárně intelektuální a meditativní, ale má svůj charakter osobní pouti, kterou básník nepodnikne sám, ale je doprovázen konkrétními postavami, kterými jsou především Vergilius, Beatrice a sv.
Bernard. Článek se zaměřuje na tento ústřední motiv Dantova díla, totiž na souvislost mezi křesťanským pojetím Boha jako Trojice a tajemství člověka. Jedná se o analýzu Dantovy poetická trinitární teologie, která je spjata s antropologií, jelikož poznání trojičního života Boha je umožněn prostřednictvím setkání s lidmi, především prostřednictví osoby Beatrice.