Abstrakt
Dosud užívaná antikoagulancia (inhibitory faktoru Xa, inhibitory trombinu či antivitaminy K) tlumí dominantně společnou cestu koagulace. Vzhledem k tomu, že k nejčastějším indikacím podávání antikoagulancií patří stagnace krve a aktivace reparačně zánětlivých pochodů (při fibrilaci síní či tromboembolické nemoci), se nabízí působit selektivně na tuto vnitřní větev koagulační kaskády a zachovat tak hemostázu iniciovanou poškozením cévní stěny.
Nejperspektivnější cestou s nejvíce doklady o účinnosti a bezpečnosti je inhibice faktoru XI. Prověřována je strategie blokády na bázi monoklonálních protilátek (abelacimab a osocimab) či klasickými malými molekulami (asundexian a milvexian) či blokáda syntézy faktoru XI inhibujícími oligonukleotidy typu ASO.
V posledních letech tato oblast dospěla do pokročilých fází klinického hodnocení a jsou k dispozici nová zajímavá data.