Abstrakt
Psoriáza a psoriatická artritida (PsA), společně označované jako psoriatická nemoc, jsou poměrně častá chronická onemocnění postihující kůži, klouby nebo obojí, a jsou spojeny s četnými komorbiditami. Porozumění molekulárním a buněčným procesům vedlo k nalezení tumor nekrotizujícího faktoru α (TNF-α), interleukinů (IL) 17, 23 a 22 jako klíčových cytokinů v patogenezi psoriázy a vedlo k rozvoji vysoce účinné léčby cílené na tyto cytokiny.
Existuje však také potřeba účinné a bezpečné perorální léčby. V patogenezi psoriatické nemoci hraje významnou roli signální dráha zprostředkovaná Janusovými kinázami (JAK) a přenašečem signálu a aktivátorem genové transkripce (signal transducer and activator of transcription, STAT).
Inhibice signální dráhy JAK/STAT tofacitinibem a upadacitinibem je u PsA účinná, což vedlo k jejímu schválení pro terapeutické použití. Vyhodnocení sekundárních cílů ze studií fáze III poukazují na jejich účinnost také na psoriázu.
Relativní nespecificita a nízký terapeutický index inhibitorů JAK však zpozdily jejich integraci do terapeutického armamentária psoriázy. Na druhé straně selektivní inhibitory tyrosinkinázy 2 (TYK2), které mohou zabránit signalizaci osy IL-23/1L-17, budí očekávání v léčbě středně těžké až těžké psoriázy.