Abstract
V 1. linii léčby pokročilého světlobuněčného renálního karcinomu (aRCC - advanced renal-cell carcinoma) jsou dnes již standardem kombinované režimy založené na imunoterapii. V zahraničních i domácích klinických doporučeních panuje v tomto ohledu takřka nevšední shoda.
Zatímco u pacientů s příznivou prognózou (dle klasifikace IMDC - International mRCC Database Consortium) je preferováno podání některé ze tří kombinací imunoterapie a tyrosinkinázových inhibitorů (nivolumab + kabozantinib, pembrolizumab + axitinib či pembrolizumab + lenvatinib), u pacientů se střední a nepříznivou prognózou doplňuje léčebné možnosti kromě monoterapie kabozantinibem ještě kombinace centrálně a periferně působícího checkpoint inhibitoru (ipilimumab + nivolumab). Právě u této kombinace byla počátkem letošního roku týmem doktora Motzera publikována data, jež popisují v uvedené klinické situaci do té doby nebývale dlouhodobý "follow-up".
Jelikož studie CheckMate 214 přináší coby první z relevantních studií výsledky minimálně pětiletého sledování (medián 67,7 měsíce), posouvá v důsledku laťku též pro ostatní kombinace užívané v 1. linii terapie aRCC, na jejichž výsledky pak nezbývá než vyčkat. Lze totiž pochopitelně očekávat, že v tomto kontextu budou na další klinické studie kladeny vyšší nároky co do rozsahu i délky trvání klinického přínosu.