Charles Explorer logo
🇨🇿

Faktory ovlivňující délku hospicové péče a její vnímání pozůstalými

Publikace |
2021

Abstrakt

Ačkoli se uvádí, že ideální formou péče o umírající je včasná paliativní péče, v praxi se ukazuje, že velká část paliativní a hospicové péče se odehrává v řádu dnů. Cíl: studie se zaměřuje na faktory ovlivňující délku hospicové péče a její vliv na to, jak péči zpětně vnímají pozůstalí.

Metodika: Studie se zaměřuje na analýzu pacientských dat ze 4 hospiců (N=215), konkrétně hodnoty ESAS, PPS a informace o tom, zda byla pacientům poskytnuta psychologická konzultace a duchovní podpora. Tato data jsou kombinována s daty z dotazníku na zpětnou vazbou pozůstalých (N=390), zachycujícím subjektivní hodnocení pozůstalých klientů.

Výsledky: Výsledky ukazují, že obzvláště spolehlivý je ukazatel PPS - čím nižší jsou jeho hodnoty, tím kratší péče (p<0.001; OR 0.362; CI 0.222-0.502). Dále se ukazuje, že pacienti, jejichž péče trvala méně než 5 dní, mají významně méně často (p<0.05) záznam o rozhovoru s duchovním či psychologem.

Z analýzy zpětných pak vazeb vyplývá, že pozůstalí, jejichž blízký byl v péči hospice méně než týden významně častěji vnímají péči jako příliš krátkou (p<0.001). Tito pozůstalí se také méně často dozvídají o hospicové péči od lékaře, ale informace získávají od známých, nebo si je vyhledávají sami.

Závěr: Značná část pacientů tak využívá hospicové služby až v úplném závěru života, kdy jim jejich zdravotní stav již neumožňuje využívat komplexní pomoc hospice. Řešením, kromě edukace lékařů, by mohlo být i přizpůsobení péče pacientům s krátkodobou prognózou (nižší hodnotami PPS) tak, aby z ní měli oni i jejich rodiny co největší užitek.