Abstrakt
Úvod: Sérový prostatický specifický antigen (PSA) je nenahraditelný marker v detekci i v dalším sledování pacientů s karcinomem prostaty. V naší analýze se věnujeme faktorům, které by mohly poukázat na pravděpodobnost recidivy časně po radikální prostatektomii.
Zabýváme se především pozitivním chirurgickým okrajem (R1). Metody: Retrospektivní hodnocení a analýza databáze pacientů s karcinomem prostaty po radikální prostatektomii od roku 2001 do roku 2019.
Celkem se studie účastnilo 1529 pacientů, střední doba sledování byla 48 měsíců, věk pacientů byl od 49 do 76 let. Využili jsme předoperační hodnoty PSA, sledování dynamiky vývoje PSA 3. generace (detekční limit 0,003 ng/ml) po operaci v intervalech 1. měsíc po operaci, 3. měsíc po operaci a dále v 3 měsíčních intervalech.
Sledovali jsme pozitivitu chirurgického resekčního okraje (R0 negativní, R1 pozitivní) a Gleason skóre (GS) z histologického preparátu a analyzovali vztah k biochemické recidivě onemocnění. Výsledky: Hodnota PSA před operací neprokázala přímou souvislost s rizikem R1.
Hodnoty pacientů skupiny R1 a R0 se lišily pouze o 1,159 ng/ml (p=NS). Hodnota PSA 3. generace 1. měsíc od operace byla u pacientů skupiny R1 o 50,82 % vyšší (p>0,001). 50 % pacientů s R1, kterých bylo celkem 29,5 %, po dobu sledování dosáhlo BCR, zatímco u pacientů s R0, kterých bylo celkem 70,5 %, bylo toto zastoupení 30 % (p>0,001).
Skupina pacientů GS 6-7 dosáhla BCR z 47 %. Skupina s GS 8-10 recidivovala v 75 % případů (p>0,001).
Závěr: Stadia biochemické recidivy dle naší analýzy dosáhlo 33 % pacientů. Riziko recidivy jsme prokázali v přímé závislosti závěrečného Gleason skóre.
Přítomnost R1 by neměla být přímou indikací k adjuvantní radioterapii.