Tkáňové expandéry jsou od osmdesátých let 20. století akceptovanou chirurgickou technikou v řešení traumatických, pooperačních a jiných defektů nebo nedostatku tkání. Ve vlasaté části hlavy se zavádí buď podkožně, nebo subgaleárně nad periost, a umožňují tak získat kožní lalok včetně vlasových folikulů.
Jednou z největších komplikací je špatný výběr místa pro tkáňový expandér. Na kazuistice ukazujeme, že k plánování jeho vhodného umístění může pomoci 3D rekonstrukce z CT a následně 3D tisk.