Studie nahlíží na ochotnické divadlo jako na potenciální nástroj jazykové a kulturní revitalizace etnických menšin, a to na konkrétním případě ochotnického divadla v Kruščici a v Českém Selu v Srbsku. Prostřednictvím srovnání historie místních ochotnických divadelních aktivit, které s přestávkami probíhaly od roku 1921, a jejich současného stavu, se studie snaží nastínit silné a slabé stránky divadelního média ve vztahu k formování místní komunity a rozvíjení kulturního života.