Příspěvek se zabývá jedním z období československo-ruských/československo-sovětských vztahů na počátku 20. století. V první části se snaží osvětlit důvody, které vedly československou vládu k založení a rozvoji "Ruské pomocné akce" v roce 1921, která posléze vedla ke vzniku a formování ruské velmi různorodé emigrantské komunity na čs. území.
Autorka se posléze pokusí seznámit auditorium s památnými místy v meziválečné Praze, která měla velký význam v životě ruské emigrace, včetně důvody vzniku těchto míst a jejich role v komunitě. Bude se jednat zejména o místní paměti vzdělávacích institucí, kulturních a společenských organizací a dílem se jedná také o místa paměti spojená s akademickou sférou a náboženským životem.
Na závěr se autorka pokusí osvětlit příčiny uchování a zániku paměťových míst spojených s ruskou emigrací v pražském veřejném prostoru.