Česká historiografie zažívá v posledních letech vzmach badatelské aktivity směrem k důležitým osobnostem období československého socialismu. Jako výrazné počiny na tomto poli můžeme označit Macháčkovu obsáhlou biografii Gustava Husáka, nedávno vyšlou knihu Stanislava Holubce o Luise Landové-Štychové, novou biografii Rudolfa Slánského z pera Jana Chadimy či knihu Zdeňka Doskočila o Ladislavu Novomeském.1 V kontextu tohoto zvýšeného zájmu o biografie osobností spojených s komunistickým hnutím vyšla kniha Vojtěcha Čurdy, jež má ambice prostřednictvím života Ladislava Štolla popsat proces formování československé kultury ve 20. století.