Abstract
Studie zkoumá dvě překladové dvojice předložek: on - na, with - s. Obě patří k celkově nejfrekventovanějším předložkám v obou zkoumaných jazycích, a zároveň jsou vzájemně překladovými ekvivalenty (s vědomím toho, že překladová ekvivalentnost je u předložek problematická a omezená, srov.
Klégr & Malá, 2009). Předložky a jejich kolokace porovnávám mezi třemi různými psanými registry.
Zdrojem materiálu jsou korpusy zastupující beletrii (subkorpusy z české a anglické mutace překladového korpusu InterCorp, Rosen et al., 2020), novinové zpravodajství (anglický SiBol, Duguid et al. 2005; český SYN2009PUB, Křen et al. 2010), a široce pojatý internetový jazyk (český ONLINE_NOW, Cvrček & Procházka, 2020; anglický ukWac, Baroni et al. 2009). V každém korpusu jsou nejprve vyhledány kolokace zvolených předložek.
V prvním kroku jsou porovnány kolokáty vždy mezi dvojicemi překladově ekvivalentních předložek. Kolokáty v prvním kroku třídím podle slovního druhu.
Druhým krokem je induktivní klasifikace: kolokáty jsou anotovány podle vyjadřovaného významu, kde je to možné (např. výrazy vyjadřující adverbiální významy času a místa). Kolokace předložek jsou dále využity jako prostředek k identifikaci potenciálních sémantických prosodií a preferencí.
Sémantickou prosodií rozumím tendenci frazeologických vzorců podílet se na vyjádření pozitivně či negativně evaluativních významů. Sémantická preference je pak vymezena jako častý souvýskyt slova s výrazy, které spadají do určité významové oblasti (Partington, 2004; Sinclair, 2004).
Mezi kolokáty předložek jsou tedy v druhém kroku vyhledávány a popsány potenciálně evaluativní položky. Evaluativnost je zde chápána jako vrstva významu, která vyjadřuje postoj mluvčího, umisťuje hodnocený jev na škále mezi kladným a záporným pólem, přičemž tato škála může být založena buď na sdílených a (přinejmenším domněle) objektivních, nebo na subjektivních, individuálně pociťovaných kritériích (Gozdz-Roszkowski & Hunston, 2016).