Abstrakt
Středobodem článku jsou výsledky výzkumu školních seznamů děl k ústní maturitní zkoušce. Ty jsou zde nastíněny a analyzovány, posléze slouží i jako podklad k širším úvahám o kánonu a literárním vzdělání.
Text tak polemizuje s několika výroky o homogenitě a dalších vlastnostech kánonu a vztahuje poznatky z výzkumu k dalším středoškolským jevům s kanonizační tendencí.